Můžeme je rozdělit do následujících tří skupin.
První, nejpočetnější skupina se pro jistotu k ničemu nevyjadřuje. Toto mlčení nemusí být motivováno jenom pragmatickými důvody (i když marná sláva, krajské, možná i předčasné parlamentní volby se kvapem blíží). Někdo mlčí třeba jenom proto, že velmi obtížně hledá argumenty k obhajobě něčeho, za co by se musel sám před sebou červenat. A na kritiku nemá odvahu...
Druhá, početně mnohem menší skupina, přesvědčuje veřejnost o tom, že se v podstatě nic špatného nestalo. Jeden příklad za všechny: první místopředsedkyně Sněmovny Jaroslava Jermanová v ČT (cca 43 minuta záznamu – zdroj zde) národu sděluje, že „zásadní problém vnímám spíše v tom, že Policie ČR a OLAF kauzu vyšetřují na základě anonymu“...
Třetí a nejmenší skupina má (zatím) jedinou osobu: poslankyni Kristýnu Zelienkovou. Tato osamocená "bílá vrána" vyjádřila svůj pohled na celou kauzu stručně a jasně: „Hnutí ANO jsme založili na myšlence, že nekrademe, nelžeme a budeme dělat efektivnější, zodpovědnější a férovější politiku než ti před námi. Ale z postoje pana Babiše mám pocit, že kličkuje, lavíruje a já už nevím, zdali mu mám jeho poslední verzi věřit" – zdroj tady.
V naší politice není nouze o mlčící většiny. Taktéž netrpí nedostatkem "politiků", kteří s různou mírou vkusu a otrlosti obhajují nejrůznější podivné veletoče ve svých zásadách. Naštěstí ale stále existují i světlé výjimky. Poslankyně Kristýna Zelienková si za svůj odvážný „přelet nad Čapím hnízdem“ zaslouží pozornost, poděkování a úctu.
__________________________________
Bílá vrána – expresivně laděné pozitivní označení pro nějakou zvláštní nebo mimořádnou osobu (v kladném smyslu), zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/