Pohodlná cesta vlakem na letiště v Mošnově nebo cesta do pekel?

Původní záměr vybudovat železniční spojení mezi Ostravou a nedalekým letištěm Leoše Janáčka v Mošnově může být na první pohled vnímán pozitivně s ohledem na rychlý, bezpečný a ekologický způsob dopravy. Bohužel při bližším prozkoumání faktů tento projekt spíše vzbuzuje celou řadu otázek a vážných pochybností, což ve spojitosti s nedávnými událostmi (viz korupční aféra hejtmana Středočeského kraje, zatýkání úředníků Regionální rady Severozápad v Ústí nad Labem, atd.) není možné vnímat jinak, než jako značný hazard s už tak otřesenou důvěrou občanů v konání některých politiků.

V první řadě je zajímavé sledovat postupný vývoj v poskytování informací o plánované výši nákladů na tuto investici. Reportáž a následná tisková zpráva České televize ze dne 23. 2. 2012 informuje o odhadu ve výši 900 mil. Kč. Zhruba o měsíc později Mladá fronta Dnes (ze dne 5. 4. 2012) cituje náměstka hejtmana Nováka, který sděluje: „Předpokládané náklady na vybudování tříkilometrového úseku ze Sedlnic do Mošnova jsou 1 100 mil. Kč“. Poslední zpráva o výsledku tendru na tuto část projektu překvapivě hovoří o vítězné částce ve výši 525 mil. Kč. Tímto podivuhodným veletočem čísel bohužel pochybnosti o připravované investici nekončí. Ze srovnání počtu přepravených pasažérů za rok 2011 je zřejmé, že v regionální konkurenci je ostravské letiště v dnešní době bohužel téměř mimo hru (Katovice – 2,5 milionu cestujících, Brno – 557 tisíc cestujících, Ostrava – 274 tisíc cestujících). Za této situace nijak nepomohou výmluvy současného vedení a dozorčí rady letiště na chybná rozhodnutí bývalé politické garnitury a managementu, na krizi, na specifický (negativní) vztah k cestování místního obyvatelstva atd. Další vydatné pumpování peněz do železničního spojení v podstatě sezónního letiště, navíc při absenci jasně definované vize do budoucnosti, svědčí o velmi podivném manažerském přístupu vlastníka, kterým je Moravskoslezský kraj. S ohledem na skutečnost, že se jedná o veřejné finance, je v zájmu nás všech, aby byla provedena důkladná ekonomická analýza s návaznou diskuzí odborné i laické veřejnosti.

Ke schválení této nemalé investice je zcela nezbytné předložit přesvědčivé odpovědi na celou řadu otázek. Namátkou lze uvést některé z nich. Existuje seriózně zpracované ekonomické srovnání všech dostupných forem dopravy pro letiště z Ostravy a blízkého okolí? Jaká bude vytíženost železniční dopravy s přihlédnutím k faktu, že například z nejlidnatější části Ostravy – Jihu, je vzdálenost na letiště po ne příliš vytížené silnici přibližně 15 km? Jak je zohledněna existence už tak předražené dálnice v dosahu letiště? Jak je posuzována skutečnost, že jen těžko si je možné představit situaci, kdy lidé z dalších měst regionu jako Frýdek-Místek, Karviná, Havířov či Třinec budou volit složité cestování vlakem přes Ostravu, tedy budou muset absolvovat mnohem delší cestu po železnici? Jak často budou vlaky z Ostravy na letiště a zpět odjíždět s přihlédnutím k dosavadnímu, v podstatě sezonnímu provozu letiště?

Namísto objektivní a kritické diskuze, předložení jasných argumentů a ucelené koncepce rozvoje letiště, slyšíme opakovaně z úst předsedy dozorčí rady letiště, současného prvního náměstka hejtmana kraje a kandidáta na pozici hejtmana v nadcházejících podzimních krajských volbách v jedné osobě Miroslava Nováka následující slova: „Celé kouzlo této stavby spočívá v tom, že značná část bude profinancována z evropských peněz, které nejde použít na jiné aktivity“(citace z tiskové zprávy České televize ze dne 23. 2. 2012). Jinak řečeno pan náměstek obhajuje tuto nemalou investici tím, že pokud se nevyužije tato dotace na stavbu železnice, kraj tak o tuto dotaci přijde. V Moravskoslezském kraji zcela určitě existuje celá řada mnohem potřebnějších a jednoznačně lépe obhajitelných investic v oblasti dopravní obslužnosti. Jak dlouho bude zkoušena trpělivost už tak politikou unavené a oprávněně naštvané veřejnosti podobnými nepromyšlenými projekty?

Ve světle posledních událostí podivného čerpání eurodotací v naší zemi může být takový přístup v „lepším“ případě vnímán jako manažerské pochybení lidí, kteří z titulu svého politického postavení bohužel stále ještě nenesou žádnou osobní odpovědnost za případné chybné rozhodnutí. V tom horším případě je do povědomí veřejnosti zaseto nebezpečné semínko pochybností, že na začátku podobných projektů sice může existovat ušlechtilá myšlenka, ale na jejím konci hrozí šustění bankovek, občas za přítomnosti Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality. Pohodlná cesta vlakem na letiště se tak může pro kraj a jeho obyvatele změnit v pomyslnou cestu do pekel v podobě reálné hrozby odmítnutí proplacení dotace z důvodu naprosté neúčelnosti celé investice. Takový scénář si zcela jistě nikdo z nás nepřeje.